Kostel jako svědectví víry

Kostel sv. Václava je budova rokoková. Byl postaven v roce  1742. Je orientovaný, sálový s trojvazáním uzavřením od východu. Typicky barokním řešením je perspektivní stupňováni hmoty na  základní fasádě, které se povedlo získat díky třem architektonickým prvkům umístěným na stejné čáře – polokruhovému štítu brány hřbitova, podobnému štítoví uzavírajícímu přiléhající kruchtu a trojúhelníkovému štítoví hlavní fasády s signaturou. Vnitřek kostela je udržený ve slohu pozdního baroka a klasicismu s neogotickým oltářem  sv. Václava stvořeným Ferdinandem Lichtou z Brna v roce 1805.

Mezí sloupy oltáře se nachází dvě sochy z  XVIII století. Nalevo sv. Ludmila, babička sv. Václava, a napravo sv. Hedvika, hlavní patronka Slezska. Stěny presbytáře zdobí dvě malby Jana Maślanki – nalevo Boží narození, napravo Vzkříšení Ježíše. Na obou stranách oltáře se nachází dvě sochy z umělého kamene vytvořené Janem Rostkem. Na pravé straně Kristus dává hostie svaté ženě v lidovém křenovickém oblečení a nalevo – Kristus třímající číši, kterou mu přinesl anděl v  Getsemani. Polychromie kostela stvořil v roce 1915 prof. Hans Martin ve spolupráci s Paulem Hoffmannem a Franzem Zachem. Klenba presbytáře je pokrytá malbami a ornamenty, mezí které patří: apokalyptický beránek, symbol čtyřech evangelistů: sv. Matouše – anděl, sv. Marka – lev, sv. Lukáše – býk a sv. Jana – orel. Jsou tu také symboly šesti svátosti: křtu, konfirmace, pokání, pomazání nemocných a kněžství. Symbol eucharistie není nakreslen, protože táto svátost je ve svatostánku. Na klenbě   presbytáře jsou ještě malby třech největších apoštolů: sv. Petra s klíči, sv. Pavla s mečem a sv. Ondřeje s křižem. Kopuli kostela pokrývá polychromie, která zobrazuje scény ze života sv. Václava

• obdržení ostatků sv. Víta a Zikmunda – "Angeles habuit sui corporis custodes" („Andělů měl za opatrovníků svého těla“)
• Nalívání vina– "Suis manibus vinum exprimebat ad s.sacrificium" ( „Vlastními ruky připravoval vino ke mši sváté“) – "Pro Christi nomine sanguinem suum fudit" ("Pro jméno Krista svou krev přelíval")
• zabitý ve dveřích kostela svým bratrem Boleslavem. Pomoci svatému uděluje pruský voják(malba vznikla během I světové války)– "Pro Christi nomine sanguinem suum fudit" ( Pro jméno Krista krev svoji přelil“)
• radost z nanebevzetí – "Desiderium animae eius tribuisti ei Domine" („Touhu své duši přinesl Panu svému“)

Na štítě  kopuly se nachází postavy Nejsvětější Trojice. Polychromie se spojuje s čtyřmi sloupy, které zobrazuji čtyřech západních Otců Kostela– sv. Augustina s hořícím srdcem, sv. Ambrože s insignií biskupa, sv. Jeronýma – s lvem a kloboukem kardinálským, sv. Řehoře Velikého – papeže s tiárou a holubici.

V zádní části hlavní lodi, na klenbě nad kruchtou se nachází malba andělů zpívajících a latinský nápis "Cantate Domino canticum novum" („Zpívejte panu píseň novou“),"Laudate eum in Choris et Organo" („Chvalte Ho ve sborech a varhanami“). Další obraz prezentuje postavy třech apoštolů: sv. Matouše – s sekyrou, sv. Šimone – s pilou, sv. Tadeáše Judu –s halapartnou. V levé boční lodi se nachází oltáře věnované sv. Anně a Nejsvětějšímu srdci Ježíše. V oltáři u křtitelnice se nachází obraz sv. Anny a sv. Jáchyma s jejich dcerou Nejsvětější Pannou Marie, a zase v oltářní mense je malba obrazující mučení sv. Barbory,  mezí sloupci stojí sochy: sv. Terezy od dítěte Ježíše a sv. Alžběty Uherské. Na pravé straně je socha sv. Michala Archanděle. V Oltáři Srdce Pana Ježíše se nachází obraz o stejné tematice, a na oltářní mense stoji obraz sv. Aloise Gonzagi. Na stěnách pilastrů levé boční lodi jsou malby sv. Judy Tadeáše, sv. Barbory, Boží Milosrdenství a sv. Jana Křtitele, které namaloval Jan Maślanka. Zase obrazy umístěné nad dveřmi od severní strany představuji sv. Kláru s monstranci a sv. Františka, který obdržel stigmata. Jejich autorem je  P. Urbanek.

Na klenbě levé boční lodi se nachází malby třech dalších apoštolů: sv. Bartoloměje – s mečem a knihou, sv. Filipa – s vydluženým křižem a sv. Jakuba mladšího s knihou. V pravé boční lodi jsou oltáře sv. Josefa a Panny Marie růžencové.V oltáři sv. Josefa je obraz, který představuje ho jako pěstoune Dítěti Ježíše ležícího v jeslích. V oltářní mense je obraz sv. Valentina. Mezí sloupci stoji sochy sv. Izidora – patrona zemědělců a sv.  Antoniho z Padvy – františkáne. Na levé straně je socha sv. Floriana – patrona hasičů. V oltáři Boží Matky je obraz, který představuje scénu přijetí sv. Dominikem růžence od Boží Matky.

Na klenbě pravé boční lodi jsou malby dalších apoštolů: sv. Jana – s čiší a hadem, sv. Jakuba staršího – s dřevci, sv. Tomáše s úhelníkem. Obrazy umístěné nad vchodem do kostela zobrazují: Boží Matku Fatimskou a sv. Augustina se sv. Monikou přijímajících augustinskou řeholi. Na stěnách pilastrů jsou malby – sv. Augustina –s dítěti, sv. Františka – z knihou pojmenovanou "Filothea", sv. Urbana – v tiáře, Karela Boromejského – v kardinálským oblečení.

Pod chorem v kostele jsou umístěny dva obrazy na malířském plátně: jeden představuje sv. Judu Tadeáše Apoštola, druhy – Krista v Getsemanské zahradě.Ve hlavním vchodě je umístěný velký křiž s Kristem ukřižovaným a obraz sv. Marie Magdaleny omývající Kristovy chodidla – namalovaný na  desce. Kazatelna je vytvořená ve slohu rokoko. Na parapetu se nachází basreliéfy:Mojžíš pod hořícím keřem, Krist jako dobrý pastýř a scéna představující oběť Noeho po potopě. Nad baldachýnem  kazatelny jsou sochy Vzkříšeného Krista a anděly.

V centru kostela visi barokní lustr vytvořený P. Jureczkou, který pochází z Křenovic.
Štukové zastaveni křížové cesty jsou dílo firmy Mayera z Mnichova.
Celá polychromie byla po téměř 80 letech restaurovaná v letech 1987–1990, zase hlavní oltář a kazatelna v letech 1994–1996. Této práce udělal malíř Jan Maślanka z Bielska. Boční oltáře byly restaurovaný v letech 1998–2000 malířem Krzysztofem Jeżem z Żywocic u Krapkowic.

Kostel má teď této zvony: sv. Hedviky (hmotnost 750 kg s ozvou "fis", s basreliéfem patronky Slezska, sv. Urbana lustr (hmotnost 400 kg s ozvou „cis“, původem ještě před II světovou válkou) a sv. Františka (hmotnost 215 kg s ozvou „cis“, s  basreliéfem sv. Františka a signaturou na malé věži) – sv. Ignáce (hmotnost 76 kg d ozvou „fis“). Zvony byly posvěcený biskupem  Wacławem Wyciskem v posvícení 27 záři 1959 r.

Kostel sv. Mikuláše

jmenovaný občas "svatým Mikołaszkiem" – byl postaven v severní–východní části Křenovic, na místě kapli. Chrám vznikl v roce 1744, ve slohu pozdního baroka, s podnětu tehdejšího faráře – kněze Krzysztofa Kani. V roce 1762 praskla klenba kostela a teprve v roce 1882 stavba byla renovovaná. Jedenáct let později, v roce 1813 strávil ji oheň. Současná budova byla postavena v roce 1915, ve slohu pseudobarokním, podle návrhu Józefa Seyfrieda, na místě shořené.

Vnitřní zařízení kostela je udržené ve slohu barokně–klasicistickém. Hlavní oltář, pravděpodobně přenesen z kostela sv. Václava byl restaurován a renovován v letech 2000–2001 Krzysztofem Jeżem z Żywocic u Krapkowic. V bočních oltářích, na straně levé se nachází obraz sv. Anny  vyučující Marie, a na pravé sv. Josefa z Dítětem. Vznikly v XVIII století, možná, že byly malovaný   Feliksem Weinholdem z Ratiboře. Na stěnách se nachází zastavení křížové cesty vytvořené  P. Bochenkem, slezským malířem z XVIII století. U dveří do zákristií je klasicistická kazatelna s baldachýnem ozdobeným sochou beránka. Stoji za to se podívat také na pozdě barokní sochy z XVIII st., které obrazují sv. Hedviku, sv. Floriana ,sv. Alžbětu a Michala Archanděle.

Kostel byl obklopený cihlovou zdí, která byla rozebraná v roce 1997 z ohledu na její mizerný technický stav. O jeho existenci svědčí dochovaná brána z pilastry, zrestaurovaná v roce 1998.

Škola a její historie

Těžko dnes říct od kdy funguje škola v Křenovicích. Je vědět, že její začátky sahají do nejdávnějších časů a že spojena byla s farnosti. Byla tady vedená výuka pro děti z Borucina, Bolesławia, Křanovic, Kuchelne, Sambrowic a Strahovic. Jak najdeme ve zdrojích, křenovický učitel vzdělával 12,80 talárů, neměl však polnosti ani louk. Kromě toho obdržel 210 svazků sena,a od děti, které učil pobíral platbu ve výší půl, jeden nebo tři groše. Však už v roce 1767 učitel Antoni  Braschka obdržel zvýšení mzdy a kromě 120 svazků sena dostával také 62 chleby, peníze za výuku, osm vozů dřeva a kostelní platby. Povolání učitele přecházelo z otce na syna. Narozený v roce 1719  Antoni Braschka byl syn křenovického učitele a varhaníka.

Krátce před rokem 1767 byla postavena nová budova školy, protože první shořela 26 května v roce 1732. Byla ona umístěná na území kostela, na jižní straně dnešní ulici Kostelní, kde se nachází budova někdejšího Venkovského obchodního domu. Škola měla  jednou třídu o délce patnácti metrů a šířce osmi. Z ohledu na málo místa výuka byla vedená ve dvou skupinách: dopoledne a odpoledne.

Počet děti, které chodily do školy byl méně vice stejný a byla v roce 1786 – 249 žáků, v 1792 – 225 a v roce 1801 – 229. V listopadů 1822 oheň poškodil budovu a škola byla přenesená do dvou tříd   na faře. Nová budova, které postaveni stalo 6000 talárů byla ukončená v roce 1861. Vedle tříd se nacházely také byt pro rektora a třech pomocních učitelů.

3 roky později, v roce 1864, na „Stranie“ byla postavena druhá stavba školy. V době když ředitelem školy byl Józef Hoffman se rozhodlo, že v budově na „Straně“ budou se učit třídy I–VI, a v ulici Kostelní třídy V– VIII.

Z ohledu na rostoucí počet dětí, které měly povinnou školní docházku, hned se obě školy staly příliš malé.  Učinilo se rozhodnuti, že bude postavená nová škola, umístěná na pozemku darovaném farářem  Wilhelmem Himmlem, v ulici Nemocniční. Budova, ukončená v roce 1927, měla osm tříd, tělocvičnu, sborovnu a byt pro školníka.

Během II světové války všechny školní budovy byly úplně zničeny. Teprve v roce 1947 budova v ulici Nemocniční byla restaurovaná a začala obyčejná výuka. Rozhodne data v povalečných dějinách křenovické školy byly sedmdesátá léta minulého století a den 1 záři 2004 roku.

V roce 1974 škola byla nazvaná jménem Władysława Broniewskieho  a darováno její u této příležitosti prapor. V roce 1974 byl položen základní kamen pro stavbu nové školy, ukončené už dva roky později 21 srpna 1978 roku. Zatímco 1 záři v roce 2004 školy, které měly své sídlo v dvou budovách byly spojené v jeden celek.

Žáci mají k dispozici přes 20 vyučovací místnosti, školní klubovnu spolu s pomocnými prostory, tělocvičnu, knihovnu a multifunkční hřiště. Škola má celkem 394 žáků,  217 základní školy a 177 Gymnázium. Pracuji tady 36 učitelů,včetně 6 v neplném úvazku a 12 administračních pracovníků.

Škola udržuje tradice svých předchůdců. Ke nejlepším patři m.in pasování na žáka, slavení Dne země, udělování učitelům odměn, spolupráce se školnými příspěvkovými organizacemi v Hlučině,a Chuchelné v Česku.

Výše uvedený text byl připraven podle informačního prospektu "KRZANOWICE A OKOLI, čili VĚC O OBCI" napsaný Annou a Władysławem Płonka a vydaný MU w Křenovicích.